O tom, jak jelen spasil nejdřív Designblok a pak celý svět

Drahý Jakube,

letošní rok už pro mě skončil, a jsem tak připravena otevřít kapitolu s nadpisem 2010. Můj svátek, který se každoročně koná počátkem října, kdy probíhá přehlídka českého (a čím dál více i světového designu), je totiž pro letošní rok „game over“.
Hra na český veletrh současného designu, Designblok, se letos uskutečnila od 6. do 11. října s hlavním centrem v pražských Holešovicích. Záměrně píšu „hra“, protože ve srovnání s evropskými akcemi tohoto druhu je česká přehlídka současného designu stále v plenkách. Ale ne v ledajakých! Nejsou to obyčejné látkové, pleny, ale „vydyzajnované“ pampersky, kterými se v místní kotlině chlubí snad už jen karlovarský filmový festival. Obě přehlídky mají ambice konkurovat svým evropským protějškům, a obě mají skalní fanoušky, kteří se mimochodem z části překrývají, že?
Oba festivaly mají také jednu typicky českou zvláštnost – a tou jsou baťůžkáři. Pověstná třešinka na dortu karlovarského festivalu tvoří i velkou část návštěvnického jádra Designbloku – s malým rozdílem: Zatímco karlovarský divák si vystačí z mikinou z H&M, holešovický návštěvník bude mít nejspíš Young&Primitive mikinku nebo alespoň nějaký ten DIY kousek. Návštěvník Designbloku tak za svou vstupenku dostává dvojitou porci – kromě vystaveného designu má i neutuchající příval inspirace v podobě „vystajlovaných“ návštěvníků, kteří se neustále vzájemně propichují pohledem a v hlavách jim automaticky po zhlédnutí dalšího kousku naskakují položky značka-cena-kdetoseženu?
To ale neznamená, že by snad přehlídka designu byla více povrchní než ta filmová. Koneckonců o Varech se v posledních letech špitá, že tam lidi jezdí hlavně proto, aby si pak mohli dát do statusu na Facebooku „ve varech to žije“... Designblok dokáže v lecčems překvapit a ani letošní ročník nebyl výjimkou a potvrdil, že přehlídka předmětů, které jsou nejen funkční, ale i krásné a zábavné (zkrátka atributy moderní ženy) může jít i za hranice vlastního oboru.
Letos se pod to podepsala nová česká značka Trash Made, která pod heslem „Nový život pro staré elektropřístroje“ vytváří brože z plošných spojů (DPS destičky z počítače, díky kterým ti můžu psát tyto dopisy), naušnice z telefonních komponentů, mísy z kabelů z telefonní ústředny nebo třeba disco koule ze starých CD. Nejen, že taková DPS brož s jelenem dobře vypadá (brzy uvidíš na vlastní oči!), současně ale i částečně řeší otázku, co s elektronickým odpadem, který tvoří až 5% celosvětového pevného odpadu. Jelen a jeho další DPS přátelé jezevčík, kozlí hlava, letadlo a plameňák zřejmě nespasí celý objem elektronického odpadu, ale minimálně mohou inspirovat k podobným aktivitám.

A právě z těchto důvodů slavím svátek na začátku října v Praze a ne začátkem července ve Varech…

P.S. Možná to s tím novátorským konceptem Trash Made nebude až tak žhavé. Vzpomněla jsem si, že babička přezimovávala mrkev ve staré televizní „bedně“. Babička na Designblok!